Když jsem stál na konci dne u postaveného saka, kolem mě hráči, smích, unavené nohy a spokojené tváře, uvědomil jsem si, jak výjimečné je mít kolem sebe tak skvělou volejbalovou partu. Lidi, kteří si navzdory povinnostem, věku nebo počasí najdou čas, přijdou si zahrát a tvoří něco, co se dnes už příliš často nevidí – opravdovou komunitu.

V době, kdy mnoha lidem stačí přátelství a uznání, které jim poskytují sociální sítě, je setkání na volejbalovém hřišti vzácným kontrastem. Osobní vztahy, přímá komunikace, společná hra, radost z každého bodu i podané ruky po zápase – to je něco, co žádný „lajk“ nahradit nemůže. Naše volejbalová komunita, včetně přátel z okolních vesnic, je pro mě obrovským zadostiučiněním. A také motorem, proč to všechno dělat znovu a znovu.

Letošní ročník přivítal šest týmů – čtyři z Javorníku, jeden z Bernartic a jeden z Uhelné. Hrálo se systémem každý s každým, takže každý tým čekalo pět zápasů. Přestože šlo o turnaj, pro mnoho hráčů to byla především forma relaxace a potvrzení, že volejbal pořád milují a že si své místo na hřišti stále dokážou uhrát.

Tradicí se už stává i účast týmu žáků z volejbalového oddílu ZŠ Javorník. Pro mladé hráče je to skvělá příležitost vyzkoušet si týmovou spolupráci, zvládat tlak a zažít chuť soutěžit s dospělými – a často velmi zkušenými – hráči. To jsou zkušenosti, které jim do budoucna nikdo nevezme.

Turnaj přinesl krásné výměny, chytré kombinace i odvahu postavit se prudkým smečím. A nakonec přišel i ten poslední míč, po kterém už nezbylo než se usmát, podat ruce a poplácat se po zádech a udělat společnou fotku.

Výsledky turnaje:

1. Abstinenti (tým Martiny Řehákové z Javorníku)
2. Makunapasaji (tým Jakuba Rychlého z Javorníku)
3. Benátky (tým Josefa Kubaly z Bernartic)
4. Pořád hvězdy (tým Martiny Baťové z Javorníku)
5. Srdcaři (tým Zdeňka Hořavy z Uhelné)
6. Burgříci (tým Emy Schreiberové ze ZŠ Javorník)
   
   

Rád bych poděkoval všem, kteří přišli – ať už jako hráči nebo fanoušci. Vaše přítomnost dává celé akci smysl. Speciální díky pak patří těm, kteří nezištně obohatili náš skromný párkový bufet sladkými „buchtodary“ a občerstvením – i to ukazuje skvělou volejbalovou rodinu!

Věřím, že se s mnohými z Vás brzy opět uvidím – ať už na beachvolejbalu v Uhelné, na dalších trénincích nebo turnajích. Svým zapojením a příkladem ukazujete dětem, že volejbal není jen o míči – ale o přátelství, komunikaci, schopnosti se prosadit a vybudovat si zdravé sebevědomí mimo obrazovky počítačů a telefonů.

Volejbalu zdar a díky moc.

Tomáš Nemeškal